Docela dlouho jsem byla přesycená online obsahem, zavalená, padalo to na mě a vůbec mi všechny ty internety nepřinášely radost. Jsem opravdu ráda, že tu předchozí větu už můžu napsat v minulém čase. Nastavila jsem si totiž určité osobní hranice a ujasnila, jak chci, aby se věci měly.
Na úvod se hodí napsat, že jsem jako první obor vystudovala marketingovou komunikaci a pár let si k tomu přičuchla i v praxi. Na Facebook jsem se přidala už v létě 2008 v Kanadě, abychom byli ve spojení s mými tehdejšími spolužáky z celého světa. Ze soc. sítí jsem byla naprosto unešená, bylo to něco nového, co teprve začínalo. Testovala jsem, co se dalo. Pracovala jsem na různých projektech, v reklamce, v neziskovce, a vždy jsme vymýšleli různé strategie v onlinu a i diplomku jsem pak psala na obsahový marketing.
Myslela jsem si, že to bude to ONO, co chci v životě dělat. A tak bylo logické, že na soc. sítích prostě JSEM. Musím tam být přeci kvůli té mé práci. Sluší se být v obraze a vědět, kde se co šustne, jak komunikuje konkurence, jaké nové strategie teď frčí, atd. Když jsem pak ale psala texty a různé Facebook posty fulltimově, zabývala se obsahovými strategii do hloubky, začalo mě to užírat a přišlo mi to jako plýtvání mou energií. Nevytvářela jsem vlastně nic, co by mělo pro mě TU opravdovou hodnotu. Upřímně mě teď dělá šťastnější raději upéct doma bábovku než vyplivnout tisící post na Facebook, který ze zdi zmizí rychleji než stál čas na jeho vymyšlení.
Něco jiného pak bylo a je vymýšlet obsah pro Love Your Home. S texty se opravdu mazlím, dávám si na nich záležet a baví mě to. Je to taková ta srdcovka, u které nevadí, že je půl druhé ráno, když mám zrovna slinu a chci něco dopsat.
Problém v mojí hlavě ale nastal celkově s propagací eshopu. Kde najít tu únosnou míru tvorby obsahu, aby vás to jako příjemce sdělení nezahltilo. Kdo mě znáte a sledujete dýl, víte, že mám minimalismus ráda zkrátka ve všem. A tak se taky stalo, že jsem letos o našem eshopu dala zmínku na Facebook přesně jen 5x :D Za celý rok. Dalo by se napsat, že je to totální marketingová sebevražda, ale světe div se, eshop frčí neustále (na naše skromné cíle: jako dělat vám radost, zabavit mamku v důchodu, učit se novým věcem, nikoliv růst ziskem do nekonečna a tlačit na výsledky). Očividně to tedy jde i jinak, než všichni ti chytří marketéři tvrdí. A vám všem, kteří o našem eshopu dáváte vědět světu dál nebo jste nás podpořili nákupem, neskutečně moc děkujeme. To, že fungujeme tímto stylem “nepropagování se”, jde totiž jen díky vám. ♥
Sepsala jsem si hlavně pro sebe, jak se k tomu online světu stavím, abych se z něj nezbláznila, a pak mě napadlo, že to vlastně můžu zveřejnit i jako článek. Tak tady je ten můj slavný malý brainstorming:
Nad tím, jak tváře nebo samy značky natáčí pomalu každé své prdnutí na Instastories a z komára dělají velblouda, se dnes už jen pousměju. Co mě děsí ale víc je, že je tady stále dost velké publikum, ktere jim to žere i s navijákem a jejich čas, který mají na tomto světě omezený, tráví konzumací takových blbostí.
Občas jsem tím publikem taky a ujedu, sjedu na další a další post a čučím na to jak zhypnotizovaná. Taky mě to umí pohltit. Ono je to tak totiž naprogramované, že nás to má udělat závislými… a odolat, je těžké, stejně jako mít před sebou celý večer na stole čokoládu a jen otírat slinu ze stolu a nevzít si.
Tak až příště pojedete další Instastories od člověka, kterého jste v reálném životě nikdy neviděli, sledujete ho třeba jen proto, že vám ho nějaký pochybný algoritmus nabídl a daný člověk měl pěkné fotky na feedu, zkuste se zastavit, říct si, “Co to kurňa dělám” a vědomě to vypnout a jít místo toho udělat něco hmatatelného v reálném světě. Třeba namasírovat plosky nohou vaší drahé polovičce. Bude mít radost a vy taky.
Dejte mi vědět do komentářů, jak se s obsahem a jeho konzumací na internetu vypořádáváte vy. Jsem zvědavá. Komentáře si vždycky ráda čtu, odpovědi píšu ale jenom někdy :).
Marti
p.s. malá propagace eshopu pro ty, co dočetli až sem → přidali jsme plno milých novinek (balzámy na rty, tuhá mýdla, přírodní kondicionéry, kovová brčka, odličovací tamponky) tak mrkněte, pokud vám doma něco chybí a potřebujete doplnit :)
p.s.2 – fotka od Nikol
Marti super článek, děkuji ti za něj. Takovéto články potřebuju, aby mě nadále motivovaly k osvobození se od sociálních sítí. Sama vnímám, že trávím na internetu více času než bych si přála a obsah, který se ke mně dostává, ve většině případů není přínosný a je to jen zabiják času. S dítětem to člověk vnímá ještě více. Jednak kvůli času, který se stává vzácnějším a já opravdu nechci první půlhodinu kdy dítě spí trávit na mobilu a pak dohánět resty. A za druhé také nechci, aby moje dítě vidělo, jak jsem velmi často přilepená na telefonu. Vystudovala jsem marketing a pracovala v téhle oblasti. Musím říct, že s příchodem dítěte se mi hodnoty naprosto… Číst vice »
Dekuji za tvuj blog a clanky. Snazim se si davat pozor na cas straveny na netu. Na fb v podstate sleduji jen skupiny/lidi a temata, ktera mi neco prinaseji. Vcera jsem si dala ‚bezinternetovy den‘, tady je odkaz na to co diky tomu vzniklo :-) https://m.facebook.com/story.php?story_fbid=10205307978976934&id=1771557964
Skvělý článek, máme de facto úplně stejný pohled na ten „sociální balast“, který nás unavuje :/ Asi začnu s detoxem :)