Půl roku bez popelnice – část druhá

Tohle je asi nejvíc očekávaný článek všech dob, jdeme v něm s kůži na trh. Určitě dočtěte až do konce, kde najdete jedno moje osobní přání.

Pokud jste nečetli první část – Půl roku bez popelnice, začněte napřed s ní, abyste chápali, v jakém systému nyní fungujeme a dávalo vám to celé smysl jako celek. Bydlíme v Belgii a s odpady je to tady jinak!

Jaké to je žít půl roku bez popelnice? Pojďte si přečíst podrobný report o tom, co nám to přineslo a jak to celé dopadlo.

Co nám tento experiment přinesl?

Tento půl rok nám dal skvělý obrázek o tom, jaký odpad opravdu tvoříme. Ne jenom v průběhu nějaké krátkodobé výzvy např. 1 týden nebo měsíc. Půl roku už je docela slušný vzorek pro analýzu a objeví se vám tam i věci, které vyhazujete jen 1x za čas.

Jak jsme dopadli? Co všechno jsme za půl roku vyhodili?

Papír

Ze začátku jsme byli dost ovlivnění stěhováním a nákupem nového nábytku (ten co jsme nesehnali z druhé ruky nebo od rodiny). V místní IKEA ale skvěle funguje zpětný odběr odpadu, takže jsme veškeré kartony i plastové obaly/fólie vrátili tam. Tohle je důkaz, že cirkulární ekonomika může fungovat. O odpad se postará výrobce. Mimo těchto mimořádných situací jsme zatím dávali před dům papírovou krabici jen 2 x.

PMC – označení pytle, do kterého se třídí určitý plast viz předchozí článek, kov a kartónové nápoje

Za půl roku jsme dávali před dům 1x (naplněný do ¾). Hlavním zdrojem odpadu byly nápojové krabice z ledna a února, kdy jsme ještě kupovali mléko (teď už vyrábím zhruba 1 – 2 x do týdne mléko z oříšků, které jsme si naprosto zamilovali). A pak jsme vyhodili pár konzerv na vaření z ingrediencí, které jsem v zimě nesehnala jinak nebo nebyly k dostání ve skle. Z plastových lahví tam přišla ta od kontaktních čoček a přiznám se ke dvěma „vzácným“ petkám Kofoly dovezených z Čech návštěvou. Vršky od piva jsou taky nedílnou součástí tohoto pytle.

Sklo

Láhve od piva vracíme klasicky do obchodu. Zavařovačky a další různé skleněné nádobky od potravin točíme s místním bezobalovým obchodem. Když máme přebytek, necháváme jim je tam pro další zákazníky. Vyhodili jsme zatím jen pár lahví od vína. Kéž by tady byly nějaké kvalitní vinotéky se stáčeným vínem, jako v ČR!

Biologický rozložitelný odpad

Na zahrádce máme kompostér, takže většina věcí z kuchyně skončila přímo tam. Článek o kompostování už mám taky brzo v plánu. :-)

Jak jinak se inteligentně nechat vyfotit u kompostéru? :)

Zbytky jídla, pečivo…

Na co jsem fakt pyšná, že téměř nevyhazujeme jídlo. Většinou vařím porce tak, abychom měli i oběd na druhý den, ale ani o chlup na víc.

Občas nám zbude nějaký ten chleba a nebo třeba máme okraje od sýrů, takové ty tuhé co se nedají sníst. Tyhle zbytky na běžný kompost nepatří. My je dáváme zvlášť a jednou za čas je vozíme k rodičům na velkou zahradu. Tam mají speciálně vytvořené místo pro takové zbytky. Je to něco jako kompostér, ale půda se pak nevyužívá dál na zahradničení. Buď se do zbytků pustí nějaké breberušky, a nebo se rozloží. Funguje to úplně stejně jako kompost.

Směsný odpad – rozdělení

Záměrně rozděluju směsný odpad na část A a část B, aby výsledek nebyl zkreslený a vy jste tak měli objektivnější představu.

Část A – měkké plasty, které v ČR dáváme do žlutých nádob “k recyklaci”, v našem městě putují rovnou do spalovny pro výrobu další energie (efektivitu spaloven vs. recyklaci v tomhle článku ale řešit nebudu).

Obaly od ovoce a zeleniny, která se nedala koupit nahatá. Většinou BIO a fairtraide, mražená zelenina a ovoce, … Odpad za období leden – červen 2017.

Část B – zbytek směsného odpadu ala Beyna zavařovačka

Ten zbytek, co jsme nevrátili do oběhu, nezkompostovali, nezrecyklovali…

Konkrétní čísla a objemy našeho směsného odpadu za půl roku

Část A nám tvoří 95% celého směsného odpadu, který teď “skladujeme” v popelnici, kterou máme na zahradě. Né nesmrdí to, vše jsou jen suché obaly od potravin. Jedná se převážně o obaly z ovoce a zeleniny, která nešla v zimě/na jaře nakoupit do vlastních pytlíčků, nebo jsme dali přednost té BIO a fairtraide, která byla v obalu. V posledním půl roce taky hodně zkoušíme vegetariánské a veganské produkty  a ty jsme zatím jinak než zabalené nesehnali. A taky nějaké “neřesti”, které si občas dopřejeme nebo nám je někdo donese. Např. čokoládová zmrzlina, pytlík od brambůrků, sýry atd.

Objemově se tato část dá vyjádřit na 1 pytel o objemu 25 – 30 litrů.

Ah ty plasty – většina věcí z vaření, pak taky sýry,nějaké vege mňamky a jogurty než jsem objevila ty od farmáře ve skle.

Část B – úplně to poslední, co zbývá

  • kontaktní čočky
  • obaly od kvasnic na pečení
  • plastové špunty z vína
  • obaly od sladkostí (alobal, který se u nás nerecykluje)
  • 1 roztřísknutá skleněná láhev na tisíc mikrostřepů a houbička, kterou jsme se ten nepořádek snažili uklidit
  • 1 pytel z vysavače (někdo vysypává na kompost, my jsme ale uklízeli po rekonstrukci domu, takže na kompost určitě ne)
  • součástky při opravě domu – těsnění v koupelně, malé kousky kabelů od svítidel a všeho možného, obal od lepícího proužku z moskytiéry
  • rozbitý rámeček, který nepřežil převoz z ČR
  • rozbitý plastový květináček
  • dopsané fixky
  • zteřelý obal z telefonu
  • dopotřebované lepidlo
  • stará kosmetika, které jsem se chtěla už dlouho zbavit – lesky na rty a další nepřírodní fujky, které bych si na sebe už nedala
  • prasknutá gumička na vlasy

Pokud bychom to tedy vzali zavařovačkovou metodou, s částí B se stále do té jedné za měsíc vejdeme. Tímto článkem, bych vás ale chtěla o něco poprosit. Přestaňme se srovnávat, protože o té jedné zavařovačce to vůbec není!

Celkový objem našeho směsného odpadu za období leden – červen 2017 ve dvou lidech vidíte vyfocený na úvodní fotce článku. 1 cca 30 litrový pytel naplněný, druhý na dně, který doufáme, že nám vydrží až do konce roku a 1 pytlík z vysavače.  

Doba přeplastovaná

My jsme si tímto experimentem zas a znovu dokázali, že dát jednu zavařovačku za měsíc je vlastně úplně jednoduché. Ale zredukovat ty další oblasti odpadu, to si myslím, že je teprve pořádná výzva! Jenže kdo kolik vyprodukoval plastu, kolik tašek každý týden nosí do žlutých popelnic, tím se už nikdo chlubit nechce. Ani samotná Bea Johnson tohle nikde neuvádí. Je jednodušší říct, že směsného odpadu mám pořád jenom na zavařovačku nebo že popelnici nepoužívám.

My jsme šli tímto článkem/rozborem naší popelnice s kůži na trh. Na rovinu říkám, že už neděláme maximum. První měsíc po přestěhování jsme řešili plno jiných věcí, např. abychom měli na čem vůbec spát, než to, kde seženeme sýr do vlastní krabičky. V Praze jsme měli extremistické období, kdy jsem určité věci zakazovala kupovat,.. teď už ale vím, že ve všem je potřeba si najít vlastní rovnováhu a změny, které nám nevyhovují prostě nedělejme. Už jsem se na Adriho přestala zlobit, když si z nákupu donese mimo jiného i jeho oblíbené brambůrky, raději ocením to, že nakupuje do látkových pytlíčků, snaží se vybrat pomeranče bez nálepek a odolá nákupu špaget v supermarketu, protože ty celozrnné z místního bezobalu jsou stejně lepší.

Předcházet vzniku odpadu je neskutečně důležité!

Nemusíme to ale hned nazývat určitým životním stylem, o tom to totiž taky není. Větší hodnoty vidím ve zdravém způsobu stravování, znalosti složení a způsobu výroby/produkce jakéhokoliv výrobku. Je potřeba používat kvalitní věcí, které opravdu vydrží a naopak nepoužívat ty jednorázové. Podporovat lokální výrobce a opravovat věci, když to jde. Prostě mít jednoduché, efektivní a ladné fungování domácnosti.

Závěrem mám jedno přání

Přestaňme se nálepkovat, jak ty banány! Je jedno jestli je někdo účetní nebo kosmonaut, vegan nebo všežravec, zajímá se o přírodní kosmetiku, pro děti má látkové pleny, snaží se vzniku odpadu předcházet… Já už upřímně řečeno nechci být označována jako ta, co se jí odpad vejde do zavařovačky. Spíš mi udělá radost, když mě lidi vidí jako spokojenou a šťastnou ženu, která pohodově zvládá péči o domácnost a myslí přitom i na své okolí. Není na tom nic extremistického a daleko přesněji to vypovídá o tom, kdo doopravdy jsem…

Honí se vám teď v hlavě plno otázek? Chcete nám s Adrim něco napsat? Budeme rádi, když k tomu využijete komentáře pod článkem.

Mějte krásný den a nezapomínejte se usmívat

Marti

p.s. Na náš červencový zero waste workshop v Praze zbývají ještě 4 místa. Pokud chcete snížit produkci svého odpadu, je to skvělý začátek! A jestli to máte do Prahy daleko, přečtěte si aspoň knížku Domácnost bez odpadu od Bey Johnson. :)

Marti je zakladatelkou projektu Love Your Home. Napsala vlastní ebook: 7 kroků, jak začít s organizováním domácnosti a taky české poznámky ke knize Zero Waste Home od Bey Johnson – česky Domácnost bez odpadu . Na tyto témata vede workshopy a když je zrovna v ČR tak i přednáší.

Marti vystudovala podnikovou ekonomiku a principy z managementu se snaží přenášet i do zdánlivě vzdáleného tématu jakým je domácnost. Baví ji minimalismus, miluje zjednodušování věcí a bábovku od maminky. Všechno, co ve svém životě dělá, se snaží dělat s láskou a úsměvem na tváři.
Komentáře
  1. Zdenka napsal:

    Moc hezký článek a díky hlavně za ten konec!!! Knížku Domácnost bez odpadu jsem nedávno dočetla a zbylo po ní pár otázek a hlava plná nápadů, vychytávek, ale taky starostí typu „jak to sakra udělám?!“. Měla jsem takovou chvilku, kdy místo abych byla ráda za pokroky (i když malé), které jsme udělali, jsem si vyčítala, že stále ještě chodím k barevným popelnicím :) Naštěstí tohle „zatmění“ odeznělo.
    Je moc fajn si přečíst (a taky se tam trochu ujistit), že se v té snaze o lepší zítřky nemá utopit to, čím opravdu jsme, že ta napnutá snaha o dokonalost nás nemá definovat, že bez ohledu na to, že občas použiju jednorázovou plenu, jsem člověk, co hledá a snaží se… A nakonec se mi z toho nehrábne :)
    Opravdu moc děkuji. Ať se vám daří!!!

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *